Znáte to také? Také občas nebo pravidelně posíláte peníze, oblečení, potraviny? Někoho to chytne na Vánoce, někoho při dechberoucí masáži v tv...

Posíláme peníze stovky nebo tisíce kilometrů... A kolem nás? Máme v okolí všechno ,, učesané,, růžové a happy?? 

A tamhletee, co sotva drží na nohou... No bude to jistě

Alkoholička!

Feťačka!

Tuhle dokonce kouřila!!

Předsudky a hodnocení no bič a pryč...

No divně se pokaždé dívá a tak raději koukáme jinam.

Najednou z růžového okolí zpráva, že ten a ten prostě a sebevražda!?? No vážně??! Kde byla rodina? Kde přátelé, známí...?

Kde byly ty ruce, co by dokázaly obejmout a zahnat tu děsivou chvilku? Ten moment velké slabosti, kdy se zdá řešením od všeho takhle utéct.?? Kde byla ta pusa, co by řekla,, hele, zase bude dobře, pojď raději na kafe, na pivo, na pokec...? Však buď se to dá řešit, nebo jenom vydržetpřežít a zapomenout

Jak moc jsme vnímavý a empatický ke svému okolí??

Jak moc je pro vás pohodlné poslat peníze někam do Tramtárie a nevidět a neslyšet...??

Vždyť každý můžeme mít takovou krutou a zdánlivě beznadějnou chvilku...